top of page
Obrázek autoraJosef Zbořil

Novou správou věcí veřejných je „vládnutí bez vlády“

Výpisky z akademické práce The New Governance: Governing without Government od R. A. W. Rhodese z 21. května 1995.

Dříve Sammy Finer definoval vládu jako:

- „činnost nebo proces vládnutí“ nebo „správu věcí veřejných“;

- „podmínky nařízených pravidel“;

- „ty osoby, které jsou pověřené povinností vládnout nebo guvernéry“;

- „způsob, metodu nebo systém, kterým se konkrétní společnost řídí“.

Pojem „správa věcí veřejných“ je populární, ale nepřesný. Má nejméně šest použití s odkazem na:

1) Správa jako minimální stát - toto použití je obecným pojmem, který definuje rozsah a formu veřejné intervence a využití trhů a kvazi-trhů k poskytování „veřejných služeb“… v praxi byla hlasitě a často vyjádřena ideologická preference pro méně vlády.

2) Správa jako korporátní správa - Toto specializované použití odkazuje na „systém, kterým jsou organizace řízeny a kontrolovány“. Role správy a řízení se netýká samotného podnikání společnosti, ale celkového řízení podniku, dohledu a kontroly nad výkonnými akcemi vedení a uspokojování legitimních očekávání ohledně odpovědnosti a regulace zájmů nad rámec hranic společnosti… Všechny společnosti potřebují správu stejně jako řízení… Toto použití nám připomíná, že praxe správy v soukromém sektoru má významný vliv na veřejný sektor.

3) Správa jako nový management věcí veřejných – Z počátku měl „nový management věcí veřejných“ dva významy: manažerství a novou institucionální ekonomii. Manažerství se týkalo zavedení metod řízení ze soukromého sektoru do veřejného sektoru. Zdůrazňuje: praktické profesionální vedení, explicitní standardy a měřítka výkonu; řízení podle výsledků; hodnota za peníze; a v poslední době blízkost k zákazníkovi. Nová institucionální ekonomie se týká zavedení pobídkových struktur (například tržní konkurence) do poskytování veřejných služeb. Zdůrazňuje rozčlenění byrokracie; větší konkurenci prostřednictvím uzavírání smluv a kvazi-trhů; a výběr pro spotřebitele.

„Nový management věcí veřejných“ je pro tuto diskusi o správě relevantní, protože řízení je ústředním bodem analýzy veřejné správy a řízení je i synonymem pro správu. Například Osborne a Gaebler rozlišují mezi „politickými rozhodnutími (řízením) a poskytováním služeb (veslováním)“ a tvrdí, že byrokracie je bankrotujícím nástrojem veslování. Místo toho navrhují podnikatelskou vládu založenou na deseti principech:

- Většina podnikatelských vlád podporuje konkurenci mezi poskytovateli služeb.

- Posiluje občany tím, že vytlačují kontrolu z byrokracie do komunity.

- Měří výkonnost svých agentur a nezaměřují se na vstupy, ale na výsledky.

- Řídí se svými cíli - svými úkoly - ne svými pravidly a předpisy.

- Nově definuje své klienty jako zákazníky a nabízejí možnosti volby.

- Předchází problémům dříve, než se objeví, než aby jednoduše poskytovala služby později.

- Svou energii vkládá do vydělávání peněz, nejen jednoduše do jejich utrácení.

- Decentralizuje moc úřední, osvojováním si participativní správy.

- Dává přednost tržním mechanismům před byrokratickými mechanismy.

- Nezaměřuje se pouze na poskytování veřejných služeb, ale na katalyzování všech sektorů - veřejného, soukromého i dobrovolnického - do akce k řešení problémů svých komunit.

4) Správa jako „dobrá správa“ - … správa je „výkonem politické moci pro řízení záležitostí státu“ a „dobrá správa“ zahrnuje:

- efektivní veřejnou službu;

- nezávislý soudní systém a právní rámec pro vymáhání smluv;

- odpovědnou správu veřejných prostředků;

- nezávislého veřejného auditora odpovědného zastupitelskému zákonodárnému sboru;

- respekt pro zákony a lidská práva na všech úrovních vládnutí;

- pluralitní institucionální strukturu a svobodný tisk.

5) Správa jako socio-kybernetický systém - výsledky politiky nejsou produktem opatření ústřední vlády. Ústředí může přijmout zákon, ale ten následně interaguje s místní samosprávou, zdravotnickými úřady, dobrovolnickým sektorem, soukromým sektorem a vzájemně jeden s druhým na sebe reagují ... Správa je výsledkem interaktivních sociálně-politických forem vládnutí.

6) Správa jako samo-organizující se sítě - Toto použití vnímá správu jako širší pojem než jako vládu se službami poskytovanými jakoukoli permutací vlády a soukromého a dobrovolnického sektoru…. Nejvíce zjednodušeně řečeno: pojem samo-organizující se znamená, že síť je autonomní a samosprávná.

… Správa jako samo-organizující se sítě je výzvou pro vládnutí, protože se sítě stávají autonomními a odolávají centrálnímu vedení. Ukazují se za správnými, aby se staly ukázkovým příkladem vládnutí bez vlády.

6 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page